Městská knihovna Havířov
Svornosti 86/2, budova G
736 01 Havířov-Město
IČO 00601250
č.ú.: 16636791/0100
info@knih-havirov.cz
Projekt "Rekonstrukce části křídla G na knihovnu" byl spolufinancován z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko
| Historie | | Drukuj | |
|
První zmínky o nás spadají do roku 1952, kdy knihovna sídlila v bytové jednotce dobrovolného knihovníka, sponzorovaného dary nepříliš široké čtenářské obce. V roce 1955, kdy byl Havířov vyhlášen městem, se pro knihovnu uvolnily prostory v hornickém učilišti, kde začala pracovat první profesionální sila. O něco později byla zřízena knihovna v prostorách nynější radnice, a sice v místě, kde se dnes nachází Všeobecná zdravotní pojišťovna. Zde už pracovalo 7 zaměstnanců.
Rok 1961 byl významný, neboť se k havířovské knihovně připojily místní lidové knihovny Dolní Suchá, Dolní Bludovice, Životice a Šumbark a knihovna se přestěhovala do nových prostor v kulturním domě Petra Bezruče, kde působila až do roku 1970. V té době nám byla přidělena samostatná budova na Šrámkově ulici v Havířově-Podlesí a tady se naše ústředí nachází dodnes. Stěhování jsme zažili tolik, že s tím naše laskavé čtenáře nemíníme unavovat. Hned za všechny jen příklad pobočky v Prostřední Suché, která působila v rodinném domku na ulici U hřiště, odkud se přestěhovala do rodinného domku na ul. Dělnické a po výpovědi majitele do činžovního domu na stejné ulici, kde se nachází dodnes. Zažili jsme tam trojí vyklízeni - při instalaci plynu, instalaci elektřiny a pokládání linolea. Tři roky na to jsme byli nuceni všechen fond zabalit a odvézt k očištěni někam do Karviné, neboť se zde objevil jakýsi škodlivý brouk podezřelý z likvidace knihovního fondu. Když jsme po čtrnácti dnech přivezli čisté knihy zpět, všichni jsme při jejich ustavování na regály slzeli, nikoliv dojetím.
Největší stěhování bylo z Kulturního domu Petra Bezruče na Šrámkovu ulici, neboť se stěhovalo oddělení pro dospělé, dětské, pro dospívající mládež, hudební oddělení a studovna s čítárnou. Katalogizace se naštěstí přestěhovala již rok předtím. Nejméně šestkrát byla knihovna vykradena, přičemž nikdy nešlo o knihy, ale o přístroje, a vždycky nejvíce utrpělo hudební oddělení Jednou u nás hořelo, shodou okolnosti také v hudebním oddělení, jednou se u nás někdo pokusil zaplatit falešnou bankovkou. Dvakrát jsme byli centralizováni, jednou pod Městskou kulturní správu, podruhé pod Okresní knihovnu v Karviné. Po listopadové revoluci 1989 jsme se opět decentralizovali a nyní je naším zřizovatelem Statutární město Havířov. |
|||||
| Emanuel BASTL |
| houslista a dirigent |
| Petr BOREČEK |
| sochař a pedagog |
| Elżbieta Lukrecja (Alžběta Lukrécie) |
| dcera knížete Adama Wacława z rodu Piastovců |
| Adolf HRSTKA |
| lékař, vlastivědný pracovník a organizátor turistiky |
| Alfons MACKOWSKI |
| lékař |
| Milan SALICH |
| hudební skladatel, publicista a sběratel |
| Adolf SOBEK |
| učitel a kulturní pracovník |
| Blanka WALESKÁ |
| herečka |
| Osobnosti regionu |